Jeho konec? Nepředstavitelné.

10. února 2017 v 20:23 | Naivistka |  Přítomnost
Chci Vám všem moc poděkovat za milé a hezké komentáře,které píšete, když se objeví na mém blogu
někdo nový a zanechá mi zde své dojmy z mých článků a chce se tady vracet, strašně moc mě to
zahřeje v duši a u srdce. Je to nejúžasnější pocit. Tady můžu psát vše, jak cítím, přiznat se z mých nejtajnějších tajemství a skrytých přání.





Mám strašný strach. O V.
Od vánoc, kdy jsme si spolu naposledy psali, jsem se mu neozvala a on mi taky ne.
Věděla jsem, že mu ještě zbývá docela hodně zkoušet, já byla na tom jen o trochu líp, ale hlavně jsem ho nechtěla
nějak otravovat.
Ve středu nám začal zápis předmětů na letní semestr, byly jsme s kámoškou v kavárně ať si zároveň spolu sestavíme rozvrh a já se potom, jak už bylo asi hodinu po zápisu koukala na jeho rozvrh v prohlížení a měl tam pouze aktuální za zimní semestr, letní nikde.
Tak v pohodě, mohlo se stát, že nebyl doma, nebo ještě neví, že zrovna dneska ten zápis je, že.
Večer jsem napsala druhému kámošovi ze školy jestli napsal V. o tom zápisu, ale neodepsal.
Pořád mě to nutilo uvnitř se dívat, jestli se mu už nový rozvrh objeví, ale při každém kliknutí na jeho jméno nic.

Každým dnem jsem nervoznější.
Vím, že tento semestr na to docela kašlal a ke konci se tam už objevoval míň a míň, ale pořád to neznamená, že zkoušky, které mu ještě chybí neudělá a bude vše v pohodě.
Jenže, když jsem včera večer pořád viděla ten prázdný rozvrh, už jsem začala panikařit.
Najednou tu byla myšlenka..co když chce skončit..
Viděla jsem, že je online a měla jsem takové silné nutkání mu napsat, ale udržela jsem se.
Řekla jsem si prostě ne, nebudu mu zase psát a připomínat mu, že si má zapsat předměty, být ta, která se stará o jeho věci, do kterých mi není vůbec ani to nejmenší.
Jenže ve mně to vyvolalo strašný strach a beznaděj.
Co bych dělala, kdyby se to stalo skutečností.
On byl se rozhodl do dalšího semestru nepostoupit, ukončit školu a navždy by odjel na Slovensko.
Už by neměl důvod sem někdy jet.
Do 3 rána jsem nemohla myslet na nic jiného, ležela jsem, poslouchala hudbu a brečela do polštáře.
Já vím, že si musím uvědomit, že jednou to přijde.
Nikde není rozhodnutí, že musí školu dodělat a i kdyby dokončil, příští rok by udělal státnice a vrátil se domů..
Ale pořád je tu další rok, který bych měla možnost se s ním vídat.
Ne vídat jako chodit někde ven jen my dva, nebo tak, ale vídat ho ve škole, řešit dál naše školní záležitosti, psát si s ním o předmětech a zkouškách, které nás čekají, moc ho pokaždé vidět a být takhle trošinku na blízku..

Je pro mě nepředstavitelné, že by tedka napsal končím..
Jedno jediné slovo, které by mě položilo.
Modlím se, strašně moc, aby mi na mou nenápadnou zprávu, jaké předměty ted bude opakovat z minulého orku, odepíše normální zprávu, kterou by dal najevo, že pokračuje a to, že ještě nemá napsaný rozvrh je jenom omyl, protože to ještě nestihnul.
Nedokážu popsat, proč by mě to bolelo, proč bych to nesnesla..
Vím, že mě s ním něco spojuje, proč mi na něm záleží a nějakým způsobem ho mám ráda.
Ale nahlas to říct nedokážu. Nikomu, ani sama sobě.
Musím se jít odreagovat, protože ani minutu nejde nemyslet na to, až se mi ozve a bude jasno, jak to má.
Jestli jsem jenom zbytečně kéžby panikařila a on nemá v plánu ted ze školy odejít.
Říká se, že když někoho potkáte není to náhoda, nemůže být, má to nějaký důvod, význam..
Tak proč by teď měl ze dne na den odejít.
Proč bych ho tím pádem před 2 lety potkala, když mi on poprvé z nepochopitelných důvodu, kdy jsme se vůbec neznali poprvé napsal.

Vaše utrápená Naivistka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 11. února 2017 v 9:26 | Reagovat

No, i kdyby skončil, je to jeho život a jeho rozhodnutí :-)

2 vecne-zamilovana-naivistka vecne-zamilovana-naivistka | Web | 11. února 2017 v 10:50 | Reagovat

[1]: Ano to nepopírám, své pocity jsem potřebovala dát sem najevo, nic víc :)

3 cincina cincina | Web | 12. února 2017 v 23:04 | Reagovat

Vlastně ti úplně rozumím. Tohle je jedna ze šancí, jak ho vídat a kdyby skončil, tak by neměl důvod tady jezdit... nebo by možná měl důvod? Tebe? Nevím, jak to spolu máte... ale vídat se můžete i normálně mimo školu. Víš, jak to myslím.

4 vecne-zamilovana-naivistka vecne-zamilovana-naivistka | Web | 14. února 2017 v 23:55 | Reagovat

[3]: Jsme pouze kamarádi, teda byli, myslela jsem si to. V minulém článku jsem to trošku popisovala. Na začátku 1.ročníku mi napsal poprvé neznámý kluk ohledně školy, v tu chvíli jsem neřešila kdo to je, proč píše zrovna mi až po víc jak měsíci jsem zjistila, že to byl on a že chodíme na stejné předměty. On se s nikým vůbec nebavil pak se pomalu začal, dokonce párkrát šel s náma do kavárny a od té doby jsme si skoro pořád psali a pomáhali ohledně školy, zkoušek a já začala pociťovat, že mi na něm začíná záležet, ale zvláštním způsobem, ne jak když holka vidi nekoho a řekne hned: já ho chci.. takhle to nemyslím :) Dneska měl jit na zkoušku zároveň se mnou a vůbec se neukázal..to už asi je víc než jasné..

5 Daisy Daisy | Web | 9. března 2017 v 16:43 | Reagovat

Nepsat si od Vánoc, to je docela dlouhá doba... Myslím si, že k němu cítíš něco úplně jiného, než on k tobě :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Vzhled vytvořila www.raina.blog.cz | Všechna práva vyhrazena.