Vánoční zvraty

5. ledna 2015 v 21:27 | Naivistka |  Přítomnost
Všem přeji šťastný vstup do Nového roku, mějte se rádi, projevujte svou lásku a nebuďte zbabělí, jako jsem já věčná naivistka.
Od listopadu byla má aktivita zde mizivá, omlouvám se, ale nedělo se tentokrát v mém životě nic převratného, žádný nový milenec a co se týče těch starých, zůstavají hezky dál starými.
Ale jedna taková nečekaná, převratná věc se během předvánočních a vánočních chvil stala a jelikož je tento týden téma, které zapadá do dnešního nazvěme tedy ten zvrat-Tajemnou osobou, prosím.





Poznala jsem ho na jedné oslavě, která se konala v hospodě, kde jsem v ten večer byla úplně poprvé a, která patří teď už mezi naše nejnavštěvovanější.
Za měsíc to bude rok, kdy jsem ve velmi pozitivní až směšné náladě díky trošku větší kapce alkoholu začala bezproblémově nabízet alkohol a bavit se s jeho nejlepším kamarádem a věřte, že já taková jindy mezi cizími lidmi nejsem, tohle byl výjimečný, ale úžasný moment, na který pořád často myslím.
Můj první dojem z něj byl vlastně opačný oproti jeho nejlepšího kamaráda.
Připadal mi, jako takový bručoun s pořád vážnou tváří.
Postupem času jsme začali spolu trochu spolupracovat, potěšilo mě, když jsem mohla začít pomáhat s menšími záležitostmi, které je vždy potěšili a tím začal vznikat pěkný kamarádský vztah, jak s jeho nejlepším kamarádem, tak s Tajemnou osobou.
Pracovní podpora se dařila čím dál líp taky a já si jich začala obou strašně moc vážit, jako hodně dobrých kamarádů, kteří mě vždy rozesmějou.
Pár dní před Štědrým dnem nastal další z mnoha večerů strávené v jejich blízkosti opět v našem podniku.
Tentokrát se slavilo jejich roční namáhavá práce, která byla výsledkem jedné nejlepší věci, kterou kluci společně ještě s dalšíma dvěma kamarádama vydali.
Samozřejmě jsem tam nebyla sama, naštěstí mým věrným doprovodem byla má dobrá dušička, celý večer jsme seděly naproti sobě, pomalu popíjely, rozebíraly různé pikantnosti, když k nám přišel Tajemný poprvé, vše bylo v pořádku, byla jsem ráda, že se po delší době vidíme a novou vydanou věc jsme museli spolu prodiskutovat.
Jelikož byl speciálně pro tento večer více žádaný, po chvilce odešel, ale ještě stihnul zaslechnout, jak z legrace říkám: ,,Dojdi ještě pak zpátky za námi."
Čekala jsem, že na to zapomene, nebo to nebude ani brát v potaz, ale milým překvapením bylo, když se zničehonic po pár minutách objevil znovu vedle mého místa na lavici se slovy: ,,Tak jsem tady, neboj, nezapomněl jsem se vrátit, jak jsi říkala."
V tu chvíli jsme byli oba k sobě trochu natočeni, což znamenalo, že byla jeho noha blízko opřená o tu mou.
Tentokrát měl on vypité o dost víc, než jindy a bylo to vlastně poprvé, kdy jsme si měli pořád o čem povídat a cítila jsem se hezky.
Když odešel, vždy to bylo jen na okamžik a zase se hned vrátit, jako by ho kroky automaticky směřovaly k našemu stolu.
První, kdo na tohle celé upozornil, byla má dušička, která nás s úsměvem celou dobu pozorovala.
,,Všímáš si toho, jak vždycky jde sem a sedí vedle tebe?! A jak se na tebe dívá a usmívá, to nebude jen tak."
,,Cože? Je opilý a chová se úplně normálně."
,,Jo a jak přišel poprvé, hned si, jako první všimnul, že máš jinak udělané vlasy a řekl, že ti to sluší!"
,,Jestli sis toho ještě nevšimla, to říká pokaždé, že je mám nové, i když byli pořád stejné."
,,No právě, seš slepá, když nevidíš, jak se na tebe dívá a usmívá."

Nechtěla jsem už takhle o něm mluvit, nenapadlo by mě ani náhodou takhle o něm uvažovat, byl to holý nesmysl.
Když po chvíli přišel s vydanou věcí, aby mi ji daroval za celoroční spolupráci a začal fixem psát pro mě věnování, stačily dvě slova.
Nedokázala jsem pochopit, proč právě tohle.
Nejkrásnější..
Člověk by dostal záchvat smíchu, kdyby tohle četl, já a nejkrásnější. Pche.
Tohle si ráno nebude ani pamatovat a já na to rychle zapomenu taky.
Po příjezdu domů byly vzpomínky na předešlý večer moc milé, ale přísahala jsem, že nebudu na nic takového myslet.
Jednou v pozdě večer jsem měla vážně divnou náladu, vlastně neměla na nic náladu, ale věděla jsem, co jsem slíbila, že budu opět spolupracovat a chtěla jsem to dodržet, kvůli němu a byla to příležitost, jak být spolu v konttaktu aspoň na pár minut, než odešel se slovy: ,,Dobrou kočko."
Dobře, tohle nic, ale vůbec nic neznamená, nebudu si vybavovat slova od dobré dušičky o tom, jak jsem slepá!
Ale přestalo to bránit mi začít na něj myslet.
Vybavovat se mi každé naše setkání, které vždycky začínalo s úsměvem a pochvalou mého účesu.
Prohlížení si dvou slov, které jsou nesmazitelné, jako bych v nich hledala nějaký tajný význam.
Ale žádný.
Protože žádný neexistuje!
Zakazuju svému hloupému mozku nad ním uvažovat, ale nedokážu ubránit tomu, aby se mi při zavření oči nezobrazil on.
Od včerejšího dne, kdy jsem poprvé zahlídla fotku jeho nejlepšího kamaráda, kde se nachází v poddálí i on, jak to říct, s dívkou, která je o něj opřená, určitě ne kamarádský opřená, mám během celého dne před očima onu fotku.
A můžu se třískat do své hlavy, vysmívat se, fackovat se, zalepit si mozek,srdce i rty páskou, jen abych nikdy nepřiznala, to, co nepřiznám!!!
Lituji, že o tomhle vůbec píšu, už od začátku.

Je a vždycky bude Tajemný kamarádem, s kterým funguje naše pracovní spolupráce,podpora a kamarádství.
Vysoký blonďák, ke kterému patří vysoká krásná blondýnka, přesně, jakou má u sebe na fotce.
Jaká já nikdy nebudu.
Ani není důvod, abych taková chtěla, nebo toužila po tom taková být, protože se nic nestalo ani nestane.
Vše je v naprostém pořádku a jdeme dál.
Děkuji za pochopení mého dnešního zřejmě hodně zvláštního článku, ale berte to s rezervou, prosím.
Měste se hezky, xoxo Naivistka
příště brzy zpět u nového článku, který bude, uvidíme s osudem o čem :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Infinity Infinity | Web | 6. ledna 2015 v 12:33 | Reagovat

A jsi si jistá, že s tou blondýnou chodí? Třeba je to jen kámoška a ty máš u pana Tajemného šanci.
Asi to není jen tak, že na něj tolik myslíš. Mám pocit, že tento příběh bude mít ještě pokračování. :)

2 vecne-zamilovana-naivistka vecne-zamilovana-naivistka | Web | 6. ledna 2015 v 17:58 | Reagovat

[1]: Tuším to, protože to nebyla jediná fotka, tahle mě jen přesvědčila, na další fotce jsou vyfoceni kamarádem, jak se spolu zrovna fotí a druhá je, jak vedle sebe sedí a ona k němu zvedá ruku, kde nechybí vtipný komentář, že si nemůže zajít ani na pivo, bez toho, aby si ,,fanynky" na něj nechtěly šáhnout.. Rozhodně na něj myslím z mé naivity, protože jsem neměla od začátku poslouchat nic ohledně jeho opilého chování v společný večer :) Děkuji, ale já nic příště už nevidím..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Vzhled vytvořila www.raina.blog.cz | Všechna práva vyhrazena.