Tichá slza, ktorá na zem padá.

21. září 2014 v 1:41 | Naivistka |  Přítomnost
Článek patří na nové Téma Týdne: Učím se žít..





17.9.2014
Večer mi mamka oznámila, že nebude doma a při myšlence na prázdný byt jsem váhala, jestli to udělat/neudělat..
Nakonec jsem se odhodlala a napsala Z.
Byl na nějaké akci a na můj nápad, že jsem sama doma a kdyby chtěl, mohl by přijet, reagoval pozitivně a neměl problém přijet.
Zůstala jsem v šoku, protože jsem čekala jinou odpověď, ale zároveň jsem měla menší problém, protože, když jsme spolu byli naposled u něj, tak jsem mu slíbila, že spolu zapijeme jeho narozeniny až koupím láhev vína a pak jsem mu lhala, že už ho mám koupené, abychom se mohli brzy vidět a on se zeptal na to víno..

Nejrychlejší výmluva, která mě napadlo, bylo bohužel svést to na mamku, že mi to víno vypila, ale brzy jsem to vyřešila.
Z. přijel o půl 1 ráno, volala mi mamka a neumím lhát a tak jsem přiznala pravdu, že Z. přijel a jdeme k nám a ona hned využila situace a řekla ať dojdeme do našeho protějšího nonstopu na pivo, aby ho konečně poznala, když o něm jenom skoro pořád slyší ode mě..
Z. to nevadilo a na pivo měl chuť taky, tak jsme šli.
Bavili se hlavně o hudbě, mamka vzpomínala na svůj první a poslední koncert, když jí bylo 17 a po hodině jsme se rozhodli jít konečně k nám.
V ledničce jsem našla ještě zbytek plastového piva, nalili jsme si a při hudbě si povídali.
Byl už unavený, tak si lehl na postel mé malé sestřičky, která nebyla doma a já ho začala hladit, vím, kde je jeho místo, za uchem na krku, po chvilce to nevydržel a začal s hlazením taky, čekala jsem, kdy příjde něco víc, ale únava ho přemohla a tak po třech pusách usnul.

Lehla jsem na mou vedlejší postel a hlavu měl nahoře skoro u te mé, koukala jsem na něj, jak spí a přála si, aby ten moment nikdy neskončil.
Aby mohl takhle spát vedle mě, ne na vedlejší posteli, ale blíž u mě často..
Ráno jsem se probudila dřív, ale sledovat bylo zase tak zvláštní, musela jsem si ho vyfotit, pro všechny případy, prostě nezapomenutelný zážitek schoulený po peřinou, u mě doma.
Poobědvali jsme spolu a byl ještě čas, školu jsme oba vypustili z hlavy, mimochodem v našem případě už podruhé, ale poprvé jsme byli u něj doma, tak jsme si ještě pustili film, leželi v mé posteli a po filmu odjel domů.
Celé odpoledne jsem se cítila, jako ve vztahu, jen tak si dát spolu oběd, koukat na film, povídat si o normálních věcech, ale žádný vztah to není a navíc, tohle celé je jen jedna tajná věc, která nevýjde nikdy na povrch.

20.9.2014
Dneska jsme s Kejt jely pryč a on jel taky.
Věděla jsem, že to pro mě zase nebude lehké, tvářit se, že se nikdy nic nestalo, ale to, že celou dobu se budou bavit spolu jenom oni dva a já budu sedět potichu, jako bych tam ani nebyla, jsem nečekala.
Jely jsme tam přece s Kejt spolu, užít si skvělý den a místo toho pořád byla jenom s ním.
Nenechal si ujít donést ji panáka, párkrát buršťák v kelímku a já už tušila, co příjde..
Když začala hrát má hodně oblíbená kapela, kterou jsem si po dnešku opravdu zamilovala, všimla jsem si, že se drží za ruce, pořád jsem se držela, že jsem v pohodě..
Jenže, pak odešli spolu kolem pasu pro další buršťák a místo vedlě mě, si stoupili na lavičku pořád se drželi za ruce a to největší, z čeho jsem měla strach, přišlo taky..
Při prvním polibku, jsem už nevydržela se kontrolovat, své slzy kontrolovat a dole pod pódiem během nádherných písničkách úžasné kapely se rozbrečela.
Nešlo to..
Pozorovat jejich líbání..

Nahlas jsem zpívala texty songů a slzy mi tekly po tváři..
Měla jsem strach, že na mě zpěvák, docela pěkný zpěvák kapely kouká, ale ta bolest..
Při poslední písničce přišla Kejt za mnou a ze zadu mě objala a šeptala do ucha, že mě má strašně moc ráda a já koukala na nebe a snažila se skrýt své slzy.
Když dohráli, šly jsme na WC, ale na její otázku, co mi je, jsem to vypustila a rozbrečela se naplno, ale tentokrát už naprosto.
Kejt mě okamžitě objala a chtěla vědět, co se stalo, zmohla jsem se jen na to, jak celý den místo toho, že jsme tam jely spolu a já se tak těšila, se baví a všímá jenom ho a to mě hodně zamrzelo, že tam jsem celou dobu, jako třetí kolo u vozu, že jsem rovnou mohla zůstat doma.
Kejt se hned omlouvala a utěšovala mě, že jela jenom hlavně kvůli mě a nevěděla, že se mě to tolik dotklo, poprvé od našeho přátelství mi nahlas řekla, že jsem její nejlepší kamarádka a znamenám pro ni nejvíc ze všech lidí..
Cítila jsem se ještě víc příšerně..
Nedokázala bych přiznat druhý důležitější důvod mých slz..

Při zpáteční cestě na autobus šli přede mnou a já měla upřené oči na jejich spojené ruce..
Vzpomněla si, jak jsme poprvé, když se to mezi námi stalo, šli z baru a drželi se za ruce taky.
Začaly se mi vybavovat všechny naše společné chvíle.
Poprvé u H., noční procházka k němu, noční procházka do Tesca a venku s plechovkami piva, spolu v hospodě, koukání na film u něj doma a před třemi dny naše společná noc u mě.
Kejt jela domů autobusem o 5 minut později než my dva.
Oba jsme si dali sluchátka do uších a já si položila hlavu na sedadlo a koukala z okna ven..
Hrála mi písnička, kterou mám od něj, když mi ji pouštěl u něj doma Nickllback Fire away a slzy byly zpátky.
Po ní začala náhodně hrát Pri oltári od Kristíny a ty slova jsou tak prokletě pravdivá..
V okně jsem viděla jeho hlavu a obličej, ale měl zavřené oči nebo koukal dopředu, na mě ho ani nenapadlo se podívat, neměl ani tušení, jak mi tečou slzy, kvůli němu.

Rozloučili jsme se, čekala jsem ještě na další spoj domů a on šel ještě za někým, celou cestu jsem se cítila příšerně.
Všechno okolo mě jen blbý, hnusný film a já už v něm nechci být.
Nechci mít tajemství před Kejt, tajit jí všechno, co se mezi mnou a Z. stalo, koukat na to, jak se k sobě mají, jak se usmívají a já za zády trpím a ničí mě to.
Proč nemůžu žít normální šťastný život 20.leté studentky, která má normální rodinu, kluka, který ji robí šťastnou..
Snažím se dělat všechno správně, všem pomáhat, být hodná, pro všechny spolehlivá, trocha štěstí nemůže ke mně přijít a dát mi šanci?..
Šanci být aspoň jednou na delší dobu šťastná a spokojená?
Mezitím si zřejmě zasloužím jen jednu krvající ránu za druhou.

Přijela jsem domů a na otázku od Z., jestli jsem dojela v pořádku, jsem odpověděla, že ano a začali jsme si trochu psát..
Vysvětlila jsem mu, co právě dělám a co pro mě takový tajný anonymní deník znamená, když se o všem co prožívám vypíšu a nikdo neví, že jsem to já a on, jestli píšu o dnešku a co bych vlastně o dnešku tak psala, když se nic ani nestalo..
Dokázala jsem mu na tohle jen odpovědět, že člověk bývá často slepý a uvidí některé věci, až ty oči otevře a on to nepochopil, prej umím jenom mluvit v hádánkách a to ho už rozčiluje, tak jsem napsala, že to myslím všeobecně, proč bych mu měla všechno říkat a vysvětlovat, když to stejně nechce pochopit, až bude chtít, tak to pochopí sám od sebe..
Ale tohle on nikdy nepochopí, jak mi dneska bylo a proč vůbec.
Je zaslepený.
A já mám postřelené srdce i duši.

Dojal mě tady u mého předchozího článku strašně hezký komentář na mě a Z.
Tak tedy tímto tento článek, tato část, zřejmě poslední část příběhu je věnovaná téhle milé blogerce, která věřila v něco a tímhle článkem určitě pochopí, proč už věřit nemusí.
Protože už ani já nevěřím.
Jak žít bez bolesti a trápení.
Jak žít s pocitem výčitek ke Kejt.
Jak žít s pocitem, že jsem byla len druhá.
Jak žít s pocitem prázdnoty, kterou mi dneska způsobil.
Jak žít s pocitem, který budu mít pokaždé, když budou spolu.
Žít.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Radfordová Radfordová | Web | 21. září 2014 v 9:58 | Reagovat

složitá situace. myslím, že kejt by to pochopila, kdybys jí to řekla a možná by ti to mohla usnadnit alespoň tím, že se před tebou nebudou líbat, držet za ruce a tak. nic to neřeší, ale dívat se na to i mně dlouho dost rvalo, i když jsem si opakovaně říkala, že to nevadí, protože alespoň vidím, že je šťastnej.
držím palce.

btw. je to blbá fráze, ale zasloužíš si někoho lepšího, kdo ti tohle dělat nebude :)

2 Barka Barka | 21. září 2014 v 19:55 | Reagovat

Hezký článek.
Sama jsi tušila, že spolu nechodíte Jen ses to domýšlela ! Příště, aby bolest byla co nejmenší, doporučuji nemít s mužem intimní poměr, dokud Ti nebude zcela jasné, že spolu chodíte. Pak bude jisté, že jsi tou jedinou, tedy první.
Jsi spisovatelkou, to je jisté. Máš talent.

3 vecne-zamilovana-naivistka vecne-zamilovana-naivistka | Web | 21. září 2014 v 22:40 | Reagovat

[1]: Slíbila jsem mu hned na začátku, že se to nikdo, hlavně Kejt nedozví, ona s ním byla týden před tím, než jsem to udělala já a pak to pokračovalo a já nemám tu odvahu, že jsem ji lhala, pokaždé co jsem byla s ním.. Nic před sebou netajíme, ale tohle ano, proto se cítím zle.. Děkuji moc za podporu vážím si toho :)

[2]: Také děkuji velmi za moc pěkný komentář, těší mě Vaše poslední věta, opravdu.

4 Infinity Infinity | Web | 24. září 2014 v 19:00 | Reagovat

K tomuhle se prostě musím dlouze vyjádřit. Ten styl, jakým píšeš, to je něco tak úžasnýho! V tuto chvíli ses vyhoupla mezi moje nejoblíbenější blogy a na každý tvůj další článek se budu hrozně moc těšit a vyhlížet, kdy napíšeš něco nového.
Hrozně bych ti přála, aby ses od Z. dokázala odpoutat a nemyslet na něj, ale vím, jak hrozně je to těžké. Já jsem o mém dnes už expříteli snila celých 8 měsíců, 8 měsíců jsem čekala, až si uvědomil, že se mnou chce být taky. To období bylo příšerné, byla jsem hrozně nešťastná, když jsem s ním nemohla být a mohla jsem být jen jeho kamarádka. Po roce ten vztah skončil a hodně jsem si z toho do života odnesla. Potkala jsem někoho, kdo mi život obohatil a dělá mě stoprocentně šťastnou, dalo by se říct, tou nejšťastnější holkou pod sluncem. Chce to jen čas a ty taky potkáš někoho, kdo tě dokáže ocenit a chovat se k tobě, jak si zasloužíš. Podle mě jsi hrozně hodná holka, která si jen přeje, aby taky byl prostor pro to, aby byla jednou ta šťastná a já bych ti to opravdu hrozně moc přála. Z. pro tebe rozhodně není ten pravý. Podle toho, co píšeš, si s tebou jen zahrával, protože věděl jak ho máš ráda.
Já bych to té Kejt všechno řekla, takhle to přátelství bude dost na nic, protože jestli bude chodit se Z., bude ho chtít všude s sebou brát a ty se s ním automaticky budeš muset pořád potkávat a vidět, jak jsou spolu spokojení a jen ti to bude působit bolest. Vážně by sis měla s Kejt promluvit, ale vím, že to neuděláš, protože cítíš, že to tak má být.
Každopádně ti přeju moc síly, abys toto období nějak zvládla překonat.

5 vecne-zamilovana-naivistka vecne-zamilovana-naivistka | Web | 24. září 2014 v 23:02 | Reagovat

[4]: WOW! Nemám slov. Jen tak poděkovat mi příjde najednou tak nevhodné, k takovému odstavci, který si zaslouží mnohem víc. Já jsem překvapená, kolik lidí za krátkou dobu mého psaní zde, když jsem pochopila, že na svůj první blog nemůžu psát vše, protože někteří toho začali využívat proti mě.. ale prostě zírám :O To tak strašně moc potěší, že to vůbec někdo čte a takhle mi radí a přeje tak hezké věci :) Začínám vidět, jak je ten člověk falešný a arogantní, od toho, co se dozvídám od Kejt.. Nesnáším, když někdo jednou mluví tohle a pak najednou obrátí o 180 stupňů a tohle přesně teď dělá a je mi z toho zle!

6 Lady Cathy Lady Cathy | E-mail | Web | 5. dubna 2015 v 13:52 | Reagovat

Něco ti povím: Již teď jsi mým oblíbeným blogem! Pokusím se Tě často navštěvovat, a doufám, že mi to někdy oplatíš. Jak již Infinity říkala, máš skvělý styl psaní, a ten se mi u Tebe tak zalíbil.
Určitě očekávej mé komentáře u nějakých tvých článků. Strašně se mi líbíš! Ty, i blog!

7 vecne-zamilovana-naivistka vecne-zamilovana-naivistka | E-mail | 8. dubna 2015 v 0:07 | Reagovat

[6]: To mě strašně moc těší, pokud ses nezastavila jen u tady toho staršího článku, ale projela i novější, dozvíš se víc novinek, které, ale bohužel už taky nejsou tak moc aktuální, ale momentálně kvůli maturitě nemůžu psát vůbec o ničem, ale pokusím se to co nejdřív napravit :)

8 Jamroulley Jamroulley | E-mail | Web | 10. května 2017 v 17:24 | Reagovat

Achat Baclofene En Ligne Avis Site Vente Cialis Official Kamagra Uk  <a href=http://byuvaigranonile.com>viagra</a> Tadacip Online Uk Cephalexin Strep Dosage

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Vzhled vytvořila www.raina.blog.cz | Všechna práva vyhrazena.