Červenec bez letních zážitků

4. srpna 2014 v 0:51 | Naivistka |  Přítomnost
Včera jsem dostala šanci po měsíci konečně zasednout k mému pc a přečíst si poslední komentáře u mého posledního článku, které mě opravdu hodně rozesmály, o tom jak je můj život jako z románu oproti jiných dívek a přitom realita je naprosto jiná, věřte mi, sami mi po přečtení dnešního článku dáte za pravdu.






Odjela jsem daleko pryč, kdo by čekal moře, pláž, sexy cizince a každý večer výborných letních koktejlů, zklamu.
Já jsem od dětství věrná mé malinké vesničce, hodně daleko, s lidmi s kterými jsem tam prožila za ty léta dospívání krutě dobré akce, kde nechyběly takové ty letní románky, ale o tom až jindy v rubrice ,,Minulost".

Tento rok mě čekalo jen zklamání a smutek..
Ano ze začátku jsem tam několik dní měla kamarádku se kterou jsme sem tam zašly na kofolu k hospodě, kde sedělo několik známých, ale ona je chudák taková klidná bytost věrná svému příteli, k životu nepotřebuje živo a zážitky, jako já.
První sobota byla v plánu s druhou kamarádkou Martinou zábava spojená s noční hasičskou soutěží, Martina je povahově, jako já, ale má výhodu v tom, že umí za večer sbalit několik kluků bezproblémově a já se držela s ní a s jejími známými barmany, kteří nás pozvali na několik panáku, ale jakmile začala Martina navazovat imtimní kontakt s několika objevy, zůstala jsem tam stát nebo sedět osaměle a zatrpkle.

Další víkend jsem se těšila na odreagování na sobotní zábavu, kde hrála má oblíbená kapela KATR, které poslouchám už několik let, když hráli už několikrát přímo u nás na hřišti ve vesnici..
Přijely jsme s další kámoškou Eny a na parkovisšti na nás čekali kámoši, zašli jsme si pro pivo na hřiště, kde hrála kapela, ale hned se vzápětí vrátili zpátky na parkoviště, kde jsme dvě hodiny seděli v autě a poslouchali rádio, protože nikomu se nechtělo jít mezi lidi na hřiště.
Po dvou hodinách jsme jeli odvýzt Eny domů, potom mě a já nakonec se zdržela ještě do půl 4 rána s dvouma známýma u hospody, ale pouze u pokecu.

Třetí víkend na to byl dokonalý plán, v pátek jet do města za Eny do práce, tam počkat než skončí večer a jít kalit do nejznámějšího klubu, kde probíhala akce Jager párty a já měla takovou chuť se opít a provýst cokoliv, u čeho bych aspon na pár minut nemyslela na F.
Jenže čekání na Eny bylo zdlouhavé, mezitím dorazili stejní kámoši z minulýho víkendu, ještě kámoška a hodinu se hádalo kam se vlastně půjde, nakonec zvítězil bar, který se nachází pod náměstím, kousek od místa, kde jsme byli, takže se šlo do baru místo do klubu.
V baru bylo naprosto narváno, čekali jsme dlouho na objednané pití, změna, vodka s džusem, ale jasný cíl byl opít se a někoho sbalit-na jednu noc..
Při mé smůle po půlce skleničky vodky za mnou přišel ten kamarád, který mě opět vezl domů s tím, jestli už pojedem, protože ráno vstává a můj šok při kouknutí na mobil, že není ještě ani půl noc, ale nemohla jsem říct, že tam ještě chci být, když byl tak hodný, že mě po cestě hodil k nám..
V rychlosti jsem do sebe hodila i druhou objednanou skleničku a došla k autu, kde už kamarád na mě čekal a pátek opět jinde, než měl být.
V prdeli.

Na sobotu jsem se tedy víc těšila, už kvůli pátku a ve vedlejší vesnici se konala pouť a fotbálek s večerní kapelou, dokonalý večer, přemluvila jsem Martinu, pěkní kluci to na ní zabere vždycky a Eny s klukama taky souhlasili, kdyby..
Seděla jsem na lavičce na hřišti skončil fotbálek, před sebou vínečko s kofolou, připravená na večer, kapelu a krásnou letní noc s hvězdami..
Úderem osmé začala hrát kapela první song a mně bylo okamžitě jasné, proč jsem věkově na hřišti jediná mladá a proč během hodiny odešlo z hřiště víc lidí, kapela hrála lidovky!
Zůstala jsem hledět s otevřenou pusou a s trapným pocitem se zvedala z lavičky a s kelímkem v ruce si to mířila přes celé hřiště pryč, pryč..

Samozřejmě po tomto zjištění Martina byla na mě naštvaná, kvůli mně nejela na zábavu, kde jsme byly na noční hasičské soutěži, ale na trapnou pouť, kde jsme hodinu seděli, hodinu stáli u auta a nakonec od tama odjeli zpátky domů..
Připadala jsem si jako největší pitomec na tomto světě, který nemá právo ani na nejmenší zábavu a užití.
S tímto víkendem jsem už naprosto skončila s nějakým snažením někam jet a někde si to užít, protože než aby mě další víkend jen opět zklamal, poslední pátek před vrácením se domů, jsem proseděla se známýma před hospodou u vínka s kofolou, zašla na panáka a potom spokojeně okolo půl 3 rána domů do pelechu.

Co se týče F..
Před 14 dny, kdy jsem byla pořád každý den jen naštvaná, protivná a znuděná, jsme se pohádali, bylo mi to líto, ale řekla jsem si, že bude lepší, když mu nebudu psát, dokud se osobně neuvidíme..
Včera po mém příjezdu jsem to napětí nevydržela a po chvilce mu napsala, byl překvapený, že mu píšu, ale po mé omluvě za mé předešlé chování naštvané a uražené protivky jsme si psali normálně, nebylo to úplně jako dřív, když jsme si psali samé hezké a milé věci, ale dokázal mě opět šokovat jednou novinkou..

Přiznal se mi, stejně jako prvně u Hanky, že se mu líbí a má rád jednu slečnu, po pár minutách už jsem věděla, že to je kamarádka Danča, poslední dobou spolu hodně tráví čas, chodí ven, na koupaliště, do naší hospody a mě to hned přišlo líto.
F. mám ráda a nebylo zase jednoduché psát, jak mu to přeju, jak doufám, že mu to s Dančou výjde a přitom bulet, jako malé mimino, protože jsem si zase uvědomila, že jsme pouze kamarádi a není přáno, aby někdy bylo něco víc, protože prostě není šance.
Když to byla Hanka, pomáhala jsem mu, ale nakonec spíš Hance, aby mu dokázala vysvětlit, že k němu nic necítí a teď Danča..
Co komu dělám?
V pátek se uvidíme, ale bude tam samozřejmě i Danča a já měla celý večer takovou chuť mu napsat, ja mi celou dobu chyběl, jak se na něj těším, jak ho obejmu a dám mu pusu, ale po tom, co už vím, jsem ráda, že jsem nic takového nenapsala a bojím se, jak tento pátek dopadne.

Tak to je z mého prvního měsíce prázdnin vše, vážně by mě teď zajímalo, kdo si stále myslí, že můj život je, jako z románu??
Děkuju všem, kteří můj blog navštěvují a třeba je mé články o zoufalstvím o lásku a trochu romantiky pobaví nebo potěší.
Příště ahojte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | Web | 4. srpna 2014 v 21:03 | Reagovat

Jsem tady poprvé,ale líbí se mi tu, máš skvělý styl psaní, hezký design a z článků na mě působíš sympaticky..
Přečetla jsem celý článek, ale asi si nevzpomenu na všechno co jsem chtěla napsat:-D je škoda, že ti ty víkendy nevyšly podle tvých představ a že s F. to dopadlo tak, jak to dopadlo, ale co ty víš, třeba se to ještě celé obrátí v tvůj prospěch:-)

2 vecne-zamilovana-naivistka vecne-zamilovana-naivistka | Web | 4. srpna 2014 v 22:08 | Reagovat

[1]: Jsem potěšena tvou návštěvou a pozitivním komentářem, děkuji moc za hezkou naději, za kterou bych byla opravdu šťastná :)

3 Denisa Denisa | Web | 6. srpna 2014 v 16:20 | Reagovat

[2]: Přála bych ti to :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Vzhled vytvořila www.raina.blog.cz | Všechna práva vyhrazena.