První dva dny dvacítkou!

6. července 2014 v 9:40 | Naivistka
6.7.2014
Pro některé očekávaný, pro některé náhodný článek o velkolepé (opravdu stála za to) oslavě už ne dospívající náctileté, ale stále nedospělé pubertální dvacítky.






Čtvrtek 3.7.2014
Jsem jela do Havířova za K. měly jsme v plánu jít si posedět na pivko, když už se tedy konal první den oficiálních dvacetin.
Přidali se k nám dva kamarádi, které jsem poznala víkend před v Brně a byl to příjemně strávený večer, jen kdyby jeden z nich celý večer po mě dostatečně nejel.
Nejprve jsem držela skoro pořád mobil v ruce, protože opět probíhalo naše dopisování, ale K. mi brzo sebrala mobil z ruky s tím, že mi ho vrátí až u ní doma, ale potom jsem se smíchem pozorovala provokace od jednoho snažícího a říkala si, tak v nejhorším bude jeden další zcela bezvýznamný úlet, protože mé myšlenky stejně stále u F.

K. to trošku přehnala a po cestě domů ji pomáhal právě snažící se provokatér, já se držela vzadu s druhým kamarádem z Brna a normálně si celou cestu povídali, po chvilkách jsme si všimli, že třikrát postávali a byli k sobě hodně nakloněni.
Hned mi došla situace a přišlo mi to nesmírně vtipné, jaký zoufalec opravdu je.
U domu K. mi ukázal na mobilu napsané tyto slova: ,,Ty jsi šla s Kubou schválně vzadu?"
Vzala jsem si ho bokem a vysvětlila mu, když se vzchopil pomoci K. nezbývalo nic jiného než jít vedle toho, kdo zůstal a bez jiných úmyslů.

Pátek 4.7.2014
Se konal Den D!
Ráno rychlovky s nehtami, vlasy a oblečením, abychom mohly už v 11:45 vyrazit autobusem do BR.
Na náměstí, kde jsme měli sraz s Irčou a s ostatními, jsem netrpělivě rozhlížela po náměstí, ale Superman Bekovku jsem nikde nezahlídla..
Po půl hodince u jednoho stolu pod stánkem Irča prozradila, že už vychází z domu a potom přišla na řadu nervozita z jeho blízké přítomnosti.
Když došel, měl na očích sluneční brýle, přes které nešlo vidět do očí, takže jsem se snažila moc se mu do brýli nedívat, ale pár pohledů a úsměvy z jeho strany padly..

Když jsme na krátkou chvíli zůstali u stolu sami, pronesl: ,,Volala mi Hanka.."
,,Aha.."
,,Že bude v 16:45 na zastávce a kdo ji tam bude čekat, tak jsem ji řekl, ať dojde do A., ale ona, že tam nechce jít sama, tak jsem ji řekl, že tam teda pro ni dojdu"
,,Jasně."
O chvíli odešel a my následně do plánované A., kde se celá oslava konala.
V A. seděli vedle sebe a já hned vedle Hanky, takže jsem se snažila nekoukat, když se na ni usmíval nebo ji ze srandy provokoval, ale bylo mi to jasný.
Nejvíc mě překvapilo, když jsem vytáhla na cigarotovou chvilku Hanku ven a dozvěděla se, že od miunlého pátku do pondělka to mezi nimi vypadalo na dobré cestě, byli spolu, proběhlo několik polibků, ale Hanka si v pondělí večer uvědomila, že tam nejsou ty city, jaké má u Marka do kterého je zamilovaná už půl roku a F. nemůže být jen náhrada, když s ním být nechce, tak mu v úterý napsala, že potřebuje čas, ale toho sama přede mnou litovala, protože přiznala, že to napsala jenom ze strachu.

Ano, já vím, že jsem říkala, že se do toho nebudu plést, ale poradit a pomoct jak Hance, tak i F. jsem prostě musela.
Bylo mi F. líto, že si dělal u Hanky falešné naděje a bylo mi líto Hanky, že neměla odvahu to napsat na rovinu.
A já mezi nimi ten třetí, kdo měl v hlavě celou dobu právě F.
Proč mi to zní, jako z nějakého romantického filmu?
F. se celý večer choval nádherně i ke mně..
Krásně mi popřál, chvilkama seděl vedle mě a bavil se semnou, smáli jsme se, párkrát se kamarádsky objali.

Kolem půl noci jsme se přemístili do vedlejší tanečního klubu, kde už přibýval alkohol v hladině krvi a F. několikrát přišel za mnou, pořád děkoval za úžasnou oslavu, protože mohl s námi být celou noc u Irči (jeho mamka to vážně dovolila!!!), byl šťastný a užíval si každou chvíli s námi a mně to dával najevo svými nádhernými slovy, jednou padlo i to nejkrásnější: ,,Miluju Tě", ale hned se opravil: ,,Ne, ale mám tě strašně moc rád a vážně děkuju moc, že jsem Tě poznal, protože Tě mám opravdu rád a jsem š´tastný, že jsem Vás všechny poktkal a slavíme tady."
Na to jsem několikrát jen odpověděla: ,,Já jsem taky šťastná, že tu jsi, že můžeš s námi zůstat do rána, bet tebe by to nebylo ono věř mi.."
Ano padly asi dvě nebo tři pusy, ale opět jen kamarádské při objímání, kdy jsem nemohla si nevychutnávat jeho pevnou vůli při které mě držel u sebe nejméně minutu."

Jak to u alkoholu a párty bývá došlo na ,,líbácí hru", kdy šel do líbání, kdo chtěl..
Seděla jsem u stolu a pozorovala Irču i Hanku v líbací hře, ale když K. řekla F. ,,pojď sem"
a on šel a přišlo to, co bych ani v snu nečekala, bylo mi to hodně líto.
Jen jsem seděla a koukala, jak dvakrát stál u ní a líbali se spolu.
Věděla jsem, že za to může alkohol, ale komu by to nepřišlo líto.
Pár minut poté jsem si všimla, že stojí u barové židle a poznala jsem, že mu není dobře, šli jsme ven a pokuď by někdo čekal, že to, čeho budu svědkem mě od něj odradí, je na pěkným omylu!

Sedl si na kamenný okraj, obrátil se dopředu do trávy, začal zvracet, bouchnul se do nosu a tekla mu krev, vyčítal si, jak se opil a jak mi zkazil mou oslavu..
Byla jsem u něj, řvala, aby nic takového neříkal, běžela na WC pro ubrousky na utření krve a hladila ho po zádech, když ležel v trávě a chtěl tam zůstat a já se snažila, aby se zvednul a šel se mnou..
Celé to trvalo hodně dlouho, protože sednul, znovu spadnul do trávy, vyzvracel se a takhle dokola, opravdu jsem začínala mít výčitky, že to přehnal a to kvůli mně.
Kvůli mé zkušenosti s jeho RUMcajsíkem mi bylo jasné, co bylo to doražení.
Šli jsme všichni hned domů a po cestě jsem z jedné strany držela F. a bylo zajímavé ho takhle ještě s Kubou skoro přinést až k Irči domů.
Ještě tam jednou zvracel do lavory, ale já cítila, že s ním musím být, protože je pro mě blízký a může se mu kdykoliv něco stát a nepociťovala jsem ani únavu, věděla jsem, že chci a musím být u něj.

Ráno se tomu smál, ale bylo mu to taky pořád líto, že jsme skončili dřív kvůli němu, ale neustále jsem opakovala, že to není kvůli němu a on nakonec uvěřil..
Bylo mi líto, když přišel čas bohužel na loučení, ale zase on mi opakoval, abych si nevyčítala, že se mu udělalo zle, protože to přehnal kvůli mé oslavě, ale protože chtěl.

Ano byl to alkohol, hodně alkoholu, ale stačilo mi zavřít oči a měla jsem před sebou obraz F. s K. a měla jsem slzy na krajíčku.
Proč jsem vážně taková citlivka..
Nést F. až k Irči domů se zdál být ze začátku jako nadliský výkon, pořád chtěl zůstat ležet v trávě, ale nakonec uměl docela chodit i sám a po uložení na rozkládací křeslo v Irčiném pokoji usnul okamžitě a krom jednoho probuzení, kdy se mu opět udělalo zle spal až do rána.

Celková atmosféra a oslava byla geniální, byla jsem šťastná, že jsem našla lidi, kteří dělali vše poto, aby v ten den tam mohli být, abych si to užia, aby mi udělali radost a strávili se mnou společně nádherných 24 hodin.
Dojali mě všechny dárky, s kterými si dělali blázinci starosti, malá láhev Jacka Danielse, plynový zapalovač, parfém, několik čokolád, vyrobené přánička s nádhernými vzkazy, ale hlavně nejvíc dojatá jsem byla z koláže fotek ve velkém dřevěném rámečku, kde se nacházeli právě naše společné fotky za těch pár měsíců co se známe.

Řekla bych se stoprocentní jistotou, že lepší krok do dvacítky jsem nemohla mít!
Teď mě tady bohužel na několik týdnů neuvidíte, ale slibuje, že po příjezdu Vám tady přivezu snad zajímavé pikantnosti z léta, na které se budete moct těšit.

Mějte se hezky a přeji pěknou dávku létní romantiky i erotiky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Raina Raina | Web | 27. července 2014 v 22:01 | Reagovat

Když to tak pročítám, přemýšlím, jestli je to tvůj život nebo děj z nějakého románu.
Vážně, já mám o proti tobě naprosto nudný život :D.

2 Infinity Infinity | Web | 30. července 2014 v 15:53 | Reagovat

No páni! Musím souhlasit s komentářem číslo jedna, že máš život jak z nějakého románu. :D
Ta oslava musela být skvělá, až na ten závěr, který se tedy moc nevyvedl, ale takové věci se bohužel stávají, když je vypito hodně alkoholu..
Určitě se na tvůj blog budu vracet, protože se mi moc líbí, jak píšeš. :)

3 vecne-zamilovana-naivistka vecne-zamilovana-naivistka | Web | 3. srpna 2014 v 1:26 | Reagovat

[2]: A mně příjde, že jsem všeho svědek, ale mně se nic jako v románu nestane, mně se vše ohledně romanticky drží v nejdelší vzdálenosti, jak to jenom jde :D Ale děkuju moc, budu se snažit Vás zítra dalším článkem nezklamat :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Vzhled vytvořila www.raina.blog.cz | Všechna práva vyhrazena.